Proč fetišisti lžou

Ráda se občas zapojím do diskuzí na zajímavá témata, takže když jsem jednou viděla diskuzi o fetišistech a jejich lžích, hned jsem se musela podívat, jaké zkušenosti ostatní mají. Já totiž takových kecálků, už pár poznala.

Nemám nic proti neškodným úchylkám, pokud tak můžu nazvat i oblibu v nošeném oblečení nebo botách. Sama jsem v jednu dobu byla docela ráda, že jsem svoje nošené ponožky a děravé punčochy mohla poslat dál a přijít tak k penězům. Proč ne? Z mojí strany rozhodně nešlo o uspokojování se představou, co se s nimi dál děje, bylo mi to úplně jedno a nijak jsem to neprožívala. Pár stovek za ponožky, které by jinak skončily v koši? Hlavně v době studia, kdy jsem tenhle přivýdělek vyhledávala, jsem se takhle na dálku seznámila s několika muži a závěrečná bilance byla taková, že jen u dvou jsem se nakonec dočkala bezproblémové spolupráce. Neměla jsem žádné přehnané požadavky, vlastně jsem chtěla jen jedno - věcnou komunikaci na úrovni, bez intimností. Nenapadlo by mě, jak těžké bude najít někoho, kdo tohle zvládne.

"Taky jsem se s jedním domlouvala asi 3 týdny. Fotky před/fotky po, detaily na chodidla ponožek, že teda jako nekecám a fakt jsou onošené a jak přišlo na placení, tak ticho po pěšině." S.

Příběhy všech holek jsou jako přes kopírák, stejně jako ty mé. Většinou na začátku obrovský zájem a nabídky poměrně slušných částek. Pak přijde první žádost o fotku, ať ví, jak ponožky vypadají a ať tomu může věřit. Pak o fotku na nožičkách, pak o další, o detailní záběry, pak žádost o video. Konverzace přestává být věcná a snaží se vás natlačit k něčemu, o co vy nejspíš nemáte vůbec zájem. V nejhorším případě se dočkáte nevyžádaných fotek z druhé strany, jako se to stalo jednou mně s jedním milovníkem pletených ponožek. Obraz chlapa s erekcí, navlečeného v pleteném spodním prádle jsem musela z hlavy dostávat ještě dlouho. O tom, že peněz jsem se nakonec vůbec nedočkala, nemusím asi vůbec mluvit. Podle holek v diskuzi je tohle naprosto běžné a fetišisti pěkně kecají, zdarma si pohoní nad fotkou a pak si ještě stěžují. Největší hnus je, že někteří jsou schopní i následného "vydírání", pátrání a zatahování osobního života do původně úplně nevinného obchodu. Právě tohle, v kombinaci s tou fotkou, mi tehdy úplně změnilo názor na věc a došla jsem k závěru, že to za to rozhodně nestojí. Můj původní postoj byl pryč. Ponožky mají skončit v koši, protože existují pitomci, kecálci a nakonec i magoři a vy bohužel nikdy nemáte jistotu, na koho z nich narazíte. Stačí, že je to jen kecálek. Koho má bavit fotit si nohy, vypisovat odpovědi na otázky do zpráv a nic z toho nemít? Je to nakonec docela škoda, protože věřím, že spousta chlapů je jako ti dva, se kterými jsem obchodovala, a byla jsem spokojená. Zároveň je určitě hodně holek, pro které není představa toho, že takhle někomu pošlou ponožky/ spodní prádlo/ boty nechutná a tak by to mohlo úplně krásně fungovat.

"Žertoval, že si mě najde podle IP adresy a přijede mi nožičky pofoukat, po tom, co jsem mu napsala, že mě bolí po celým dni v práci. To byl konec." A.

Podotýkám, že diskuze i mé zkušenosti pocházejí z webu, který primárně slouží k prodeji normálního oblečení a doplňků, nikoli z nějakého místa pro fetiš určeného. Tím chci říct, že možná právě tady je vyšší koncentrace těch, kteří si myslí, že si skvěle popovídají, vyloudí fotky a na placení se vykašlou. Zkušenosti z jiného webu nemám, ale kdybych dnes měla chuť na přivýdělek touhle formou, určitě zvolím právě místo, které je k tomu určené a ne "holčičí bazar" s oblečením. Je to už pár let, co jsem do posledního prodeje šla, ale poměrně pravidelně se mi ve zprávách objeví rádoby zájemkyně. Žádá fotky bot na nohou, chce si psát, chce detaily, no a pak je to jasné. Zase další fetišista kecálek.

"Na začátku všechno OK, vypadal jako seriózní chlap a pak mi začal vypisovat několik zpráv denně, jak se těší, až mu ponožky pošlu a co s nima bude dělat. Peníze na účet samozřejmě nepřišly nikdy." K.