Jak na to?

Možná to trošku zní jako titulek z Cosmopolitanu, a nebo můžete mít naopak dojem, že do nového roku vstupuji na ezoterické vlně, ale já vám hned řeknu, o čem to dneska bude. O Vánocích jsem zase po dlouhé době vylezla na půdu a rozhodla se pročíst si své deníčky. Říkala jsem si, že vám možná zase přidám pár vtipných úvah z mého života a to hlavně z dob dospívání, ale nakonec jsem došla k trošku jiné věci a o tu se s vámi podělím. Možná to čtete právě v době, kdy se vás to začalo týkat a možná se vás to týkat nikdy nepřestalo... Ruku na srdce. Co si myslíte o svojí vagíně? Záměrně používám tohle označení, protože po všech těch kočičkách, pipinkách a "tam dole" mi to přijde tak nějak na místě. Já v tom deníčku našla totiž spoustu pochybností a obav, což je nakonec v šestnácti asi úplně normální, ale pomyslela jsem si, že kdybych si tenkrát mohla vzkázat na tohle téma jednu jedinou věc, bylo by to, abych se měla ráda. Zní to jako absolutní klišé a v době, kdy nám každý káže o sebelásce, jako o klíči k úspěchu, to prostě vypadá jako další prázdná fráze. Jenže to tak není. Já sama jsem měla opravdu šílené stavy, co se týče vztahu ke svému tělu. Připadala jsem si šíleně tlustá, i když jsem měla šedesát kilo, cítila jsem se dokonce odporně, protože jsem měla světlé bradavky a taky jsem nechápala, proč právě já jsem tam dole tak divná, přitom dnes upřímně nevím, co jsem tím myslela. Od té doby, co blog mám, mi napsalo několik holek (ale i kluků) plno pochybností.  Je to dost velké? Je to dost malé? Je to dost souměrné? Jak to zlepšit? Jak to vybělit? Kdy můžu na plastiku? Bude se to vůbec někdy někomu líbit? No, asi víte, že na lásce ke svému tělu musíte pracovat a většinou nepřichází jen tak a netýká se to jenom vagíny. Není to o konkrétních bodech, ale spíš o poznání a pochopení. 

Začněte anatomií. Myslím to naprosto vážně, protože často, když vidím v nějaké diskuzi od dospělých žen dotaz na čistě anatomické věci, chytám se za hlavu. Já vím, že učený z nebe nespadl a že z hodin biologie není možné odnést dostatek informací, ale všechno je tak dostupné, že prohlídnout si nějaká videa (a výjimečně nemyslím porno) zvládne každý. Pochopit, co to vlastně máte a jak zázračné to je, je docela dobrý začátek. Zvlášť když jsou to informace, které prostě potřebujete vědět, jako kde je močová trubice, kde je děložní čípek a kde je klitoris. Pak je tady další skupina informací, která se vám bude hodit a sem patří různé podivnosti jako třeba: Proč vagína prdí? Proč je tmavší než zbytek mého těla? Proč mám výtok? Pobavíte se třeba u divadelní hry The Vagina Monologues.

Podívejte se na ostatní. Jaká škoda, že ženy většinou nemají možnost se prohlížet někde po zápase v šatně a když ano tak nevidí žádné detaily. Možná by vám pomohlo vědomí, že ta perfektní blondýna má každý pysk jinak velký nebo že její klitoris připomíná malý penis. Podívejte se na Labia library, kde najdete spoustu reálných fotek. 

Myslete na sebe. Jsme všichni tak pomatení, že zapomínáme na to, co naše tělo doopravdy chce. Vrátím se teď k tomu deníčku, protože tam jsem našla úžasnou ukázku právě téhle věty. Můj kluk chtěl, abych se udělala prsty, všude psali o tom, že holky milují prstění a já? Dokázala jsem se udělat třením o jeden jediný konkrétní polštář (který byl mimochodem v obýváku, což je fakt pech). Jenže po tom, co jsem se udělala, jsem měla vždycky dost divný pocit a strach, že nejsem normální. Snažila jsem se to dělat prsty a dokonce jsem se dostala do situace, kdy jsem předstírala šílené divadýlko, zatímco se můj kluk díval, jak si to "hezky udělám". Dneska je mi jasné, že každé tělo chce něco jiného, a i když už se umím udělat i jinak a polštář u našich v obýváku už je minulost, proč prostě neudělat něco, co není úplně standardní? 

Prohlížejte se. Vážně je to taková hrůza? Když roztáhnete nohy a podíváte se pomocí zrcátka na svoje pysky a pak je rozevřete, co vidíte? Právě takhle se můžete přesvědčit o tom, že je úžasná, krásná a kouzelná. Hlavně to poslední slovo bych tedy podtrhla. Užívejte si masturbaci před zrcadlem a pozorujte, jak postupně vlhne, jak je měkká, jak je hezká. Můj kluk mi v těch šestnácti letech řekl, že nedělá orální sex, protože mu to nechutná a vadí mu ty pysky mezi rty. Psala jsem to do deníčku ještě s pochopením, jakože se mu nedivím a že to po něm nebudu chtít. Proboha na nebi, jak já bych mu teď chtěla říct, jestli změnil názor nebo je pořád takový sobecký idiot. Pokud vám kluk něco takového řekne, je to jedno ze znamení, že s ním nemáte být na celý život a pamatujte si, že chlap vám tohle nikdy neřekne. Navíc ženské tělo je pořád a ze všech úhlů více estetické, než to mužské.