21 December, 2014

Co je nového?

Po delší době bych ráda napsala článek s obsahem, který dáte dohromady vy. Nechala jsem se inspirovat zahraničními blogy a moje představa je takový menší "výzkum", odvážné odpovědi na odvážné otázky. Jak to bude probíhat? Hledám muže! Je jedno v jakém věku, důležitá je odvaha se nás zeptat! Otázky můžou být různé, od těch, které vás prostě zajímají po ty, kterými nás pěkně potrápíte a donutíte se zamyslet.

 A nemusí jít jen o sex, i když, přiznám se, právě ty ostřejší otázky mě nejvíc lákají. V okamžiku, kdy sestavím z otázek dotazník přijdou na řadu odpovědi, odpovědi moje ale hlavně čtenářek. Všechno samozřejmě anonymně.

Budu ráda, když otázky napíšete na mail VanilopkaBlog@seznam.cz
a zároveň, kdo bude mít zájem zúčastnit se odpovědí tak klidně tady do komentářů nebo na mail kontakt.

Těším se, 
V ♥

Nikdy jsem neměla příliš ráda Velikonoce a zvlášť TO pondělí. U našeho domu se střídali muži různého věku s pomlázkou v ruce a já spolu se sestrou stála mezi dveřmi otočená zadkem k nim. Je to prostě tak jako tak zvláštní tradice, dostanete na zadek a pak za to darujete vajíčka, sladkosti a panáka vodky. A čím víc panáků za sebou koledníci mají, tím jsou odvážnější a tím horší vám přijde fakt, že na vás vytahují pomlázku, kterou koupili dnes v Tescu a obřadně vás šlehají přes zadek. Kdepak, žádné hody,hody, doprovody.... 
Ať už Velikonoce snášíte jakkoli užijte si den volna a nezapomeňte na to, že jediný výprask, který si jako dospělé můžeme dopřát s radostí je ten, který končí orgasmem (pomlázka v posteli je skvělé oživení a hra na velikonoční králíčky taky!) 


V.

"Mám problém s tím, že v sexu jsme s přítelkyní každý úplně jinde. Jsme spolu teprve tři měsíce, ale za tu dobu už jsme měli sex několikrát a vždy to probíhalo úplně stejně a to tak, že naprosto nesehraně nebo jak to říct, prostě neohrabaně, každý chce něco úplně jiného. Nejen že mi to několikrát přišlo naprosto nemotorné a nepřirozené, ale nechce třeba jinou polohu a orální sex od ní je popravdě o tom, že se na něj okamžitě vrhne, dělá hlavou nahoru a dolů ale úplně bez citu nebo já nevím jak to popsat. Dělá to tak mechanicky a já se takhle ani neudělám takže je pak uražená a smutná.. Jenže to nejde. Fakt už nevím co dělat."

Poslední věta mi trošku nahrála do karet, protože jsem si hned řekla:"A co už jsi udělal?". Otázka nesehranosti v sexu je docela častá a nejčastější právě takhle na začátku vztahu. Ono se není ani čemu divit, vždyť jste úplně "cizí" lidi, kteří spolu nikdy předtím nespali, myslím že první dokonalý sex, který vás vystřelí až do vesmíru, je docela dost možná spíš náhoda. Každopádně, pokud jste spolu tři měsíce je to skvělé období na to jeden druhého nenápadně upravit k obrazu svému, tedy alespoň v sexu. Předstíráním toho, že vám to takhle vyhovuje a nebo nedej bože předstírání orgasmů, když to prostě a jednoduše není ono, je cesta do pekel. Čistě náhodně měla podobný problém tenhle týden i jedna čtenářka a tak jsem si řekla, že je to možná jeden z těch, které bych měla trošku rozebrat a také umožnit diskuzi pod článkem, která ukáže rady a zkušenosti ostatních.
Já si o "neladění" v sexu myslím dvě věci, tak za prvé na všem se dá "pracovat" jen pomocí hledání, bez nějakého dramatického řešení a bez toho aniž by se ten druhý musel stresovat, že něco není tak jak má být (i když většinou to i on sám dobře ví) a často naprosto přirozeně těla do sebe začnou zapadat, najdete vaše oblíbené polohy a to, co se vám bude líbit. Jenže za druhé to není pořád jen o hledání a pokud cítíte třeba i po nějaké době, že to stojí prostě za houby, je čas jít na to přímo a všechno vyklopit, včetně možná dost hrozných pravd. Obecně se dost těžko o sexu mluví, tisíckrát se odhodláváte říct, že ten orální sex je opravdu hrozný a tisíckrát to spolknete (možná doslova ☺). Já takové věci pronáším zásadně odlehčeně (a ideálně u vína), rozhodně ne v dusivé atmosféře, ale naprosto úsměvně a stejně tak bych si přála slyšet výtky i na mou osobu a můj sex. "Všechno je skvělý, ale když mi to děláš pusou spíš mě to šimrá a radši to mám prostě trochu drsnější!" nebo ideálně přímo při sexu:"Přitlač trochu! To je ono!" Důležité ale je směřovat to tam, kam chcete a to nejen slovně. Zároveň (což je mnohdy vážně těžké) vnímat toho druhého a nehrát si jen na diktátora. Cílem není skončit tak, jak chcete vy, ale najít si vaší novou vlnu, to, co bude oběma vyhovovat. To se mi strašně líbí na rozmanitosti lidského těla, s novým partnerem totiž přichází nové proporce, nové úhly zahnutí, nové pohyby, což může vyústit v docela dost zajímavé a hlavně nové techniky.

Poslední věc, kterou k tomu budu mít je fakt, že každý si ať už chceme nebo nechceme přinášíme různé zvyklosti z předchozího vztahu, z předchozích sexů a také ze svojí vlastní osobnosti. Možná je kámen úrazu to, že všechny holky to přece chtějí takhle nebo všichni chlapi chtějí kouřit mechanickými pohyby nahoru a dolů, to už je jedno. Ano, řekla bych, že předchozí zkušenosti nás do toho nového ovlivňují hodně a zvlášť pokud jste před tím spali třeba pět let s jedním člověkem, je jasné, že váš nový sex bude nový. Okořeněný vášní, ale možná nemotorný a nervózní, ale svět se nehroutí a spousta věcí se dá vzájemně naučit.



"Prosím?..." na druhé straně telefonu se ale právě volání ukončilo. Takhle nějak to všechno začalo ale volání se opakovalo ještě dvakrát po sobě. Ten den pokračoval jakoby nic, však taky kolik takových telefonátů zažijete? Večer jsem ale opět na displeji viděla neznámé číslo a opět se ohlásila do telefonu. Slyšela jsem hluboké dýchání. "Haló? Slyšíme se?" očividně jsme se slyšeli už tenkrát dost dobře, ale až později jsem pochopila, že on se mnou vůbec mluvit nechtěl. Další den se číslo ukázalo na mém služebním mobilu a já už ho nezvedla. Číslo zářilo na displeji ještě třikrát. Bylo pondělí a já šla z práce až večer, domů to nemám přes žádné tajemné parky ale rovnou přes náměstí, kde se i teď pohybovala spousta lidí.
Az tak pozde? Musis byt unavena, napust si doma vanu a dej si relax!
Po přečtení zprávy jsem začala vážně přemýšlet o tom, že si ze mě někdo střílí ale zároveň jsem trošku znejistila. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Mohl to psát každý, kdo tam byl, ale i každý, kdo tam nebyl a věděl, že v tuhle dobu odcházím z práce.
Přišla jsem domů a zkusila zavolat a zjistit, od koho zpráva a všechny hovory přicházejí, ale neúspěšně. I když jsem původně měla koupání v plánu, odbyla jsem se rychlou sprchou už jen pro pocit, že nedělám to, co ve zprávě bylo a šla spát.
V půl páté ráno mě místo budíku vytáhlo z postele drnčení zvonku. Moje odhodlání, že nevstanu, kdo by také vstával, zmizelo ve chvíli, kdy zvonek nepřetržitě hrál mým bytem už dobrých deset minut. Natáhla jsem župan a došla ke dveřím, podívala jsem se kukátkem a podívala jsem se znovu a ještě jednou, protože jsem viděla jen tmu. Zvonek utichl a já se trochu bála dveře otevřít když na chodbě není rozsvíceno. A tak jsem se s peřinou přestěhovala do obýváku a ještě dospávala u televize. .
Tak uz konecne otevri dvere!
Rozbušilo se mi srdce..Bála jsem se vylézt z vlastního bytu jen na základě zprávy z neznámého čísla. Podívala jsem se kukátkem. Tma. Na chodbě už ale musí být v tuhle dobu přece světlo. Otevřela jsem dveře. Na zemi ležela krabice převázaná mašlí, kterou jsem vzala dovnitř a podívala se na kukátko přelepené černou páskou.
S třesoucíma rukama jsem prohlížela rozmazané fotky. Ačkoli byly focené z dálky a ty, které byly přiblížené byly dost nejasné, věděla jsem přesně, co na nich je. Co nebo spíš kdo. JÁ. Já u vína s kamarádkou, já v autobuse, v obchodě, po cestě domů, já v práci. Na dně krabice byla obálka. Byla jsem v ní já, při sexu s tím, koho jsem pečlivě tajila před světem. Na další fotce jsem byla v prádle, pak nahá a pak? Zcela jasná fotka toho, jak ležím v posteli a spím. Zamrazilo mě.
Zazvonil telefon. Věděla jsem tak nějak vnitřně, že je to určitě on. "Co to má znamenat? Co to má být!!!" vyhrkla jsem, ale na druhé straně jsem slyšela jen jasné dýchání. "Halo? kdo je to?!" slyšela jsem televizi, dost nahlas, jinak nic.
Hodila jsem telefon do kabelky a vypadla z bytu tak rychle, jak jen to šlo. Je to nějaký úchyl, šmírák, co vyfotil pár fotek za stromem nebo snad někde venku. Ale co ta fotka jak spím? Kdo a kdy jí vyfotil?
Vyběhla jsem ven a měla pocit, že mě každý sleduje. Zavřela jsem se v kanceláři o dvě hodiny dřív a otočila klíčem. Zapnula jsem počítač a když se rozsvítil, na ploše se objevila další fotka.
Pak to celé nějak utichlo. Ano, přemýšlela jsem, jestli nejít na policii, ale co se vlastně stalo? Nikdo mi nevyhrožoval, a jestli mě sledoval tak jen pár dní. Týden se na mém mobilu číslo neukázalo a týden se nedělo nic, co by  s tím mělo něco společného. Fotky jsem vyhodila, tu na které jsem byla s ním jsem roztrhala na co nejmenší kousky a spláchla do záchoda. Můj přítel se měl vrátit už za měsíc a myšlenka na to, že taková fotka vůbec existovala mě doslova pálila v hlavě každý večer.
Byla sobota kolem desáté večer a já si otevřela víno a pustila si muziku. Přivřela jsem oči..Po pár skleničkách jsem dostala neskutečnou chuť na sex. Nejprve jsem chtěla zavolat tomu, s kým jsem si před měsícem tak užila, pak jsem si vybavila tu fotku, a došlo mi, že rozhodně nemůžu riskovat, že vznikne nějaká další. A pak mě napadlo, že mám úplně jiné možnosti. Projela jsem historii volání a vytočila to číslo. "Ahoj, zrovna si to jdu udělat, nechceš se přidat?" zašeptala jsem a protože jsem dobře slyšela dýchání na druhém konci, které se zrychlilo, začala jsem se hladit. Stoupla jsem si k oknu a sundala si župan. Rukama jsem si stiskla prsa a dráždila si bradavky. "Vím, že bys to chtěl dělat.." Hladila jsem se, zvedla jednu nohu a opřela jí o postel. "No tak..řekni něco!" roztáhla jsem si jí jednou rukou a pak dovnitř zajela prsty. Telefon položený na parapetu předával hluboké dýchání až ke mě a já na vlastní kůži cítila, jak neskutečně vzrušující to je. Svíjela jsem se v orgasmu asi po dvou minutách... a stejně tak rychle jsem položila telefon.
"Uzasne predstaveni, diky!"

Možná to začalo až tady.


Druhý den na mě v práci čekala dárková taštička a pugét růži. Dárkem mi bylo krajkové spodní prádlo a kartička s větou, že mi určitě dobře bude. A já si večer k oknu přesunula křeslo a jako zblázněná na něm v prádle seděla a vytáčela jeho číslo. Každý den jsem se těšila, našla jsem v tom tajemné zalíbení, vzrušení, obdiv. Každá zpráva na konci mě přesvědčila o tom, že je to opravdové a po několikátém představení už se vytratil strach.


"Chci te, koukni do schranky!"

Otevřela jsem obálku s fotkou, ale tentokrát s fotkou hotelu a také s adresou. Nechyběl datum, čas a upozornění, že tam bude.
Třásla jsem se když jsem o pár dní později nasedala do auta. Nikomu jsem o své cestě neřekla, komu taky, kdo by to pochopil? Měla jsem na sobě bílé krajkové prádlo od něj. Nevinnost sama pomyslela jsem si, když jsem se koukala do zrcadla. Hotel, pokoj, otevřela jsem dveře.
"Svlikni si a lehni si na postel!"
Pomalu jsem se svlékla a v prádlu si lehla na ustlanou postel. Přede mnou stál on. Srdce mi bilo jako na poplach a očima jsem sjížděla latexovou kombinézu. Snažila jsem se uklidnit.
Přiblížil se k posteli a já ležela naprosto oněmělá a neschopná se pohnout. Pohyboval se pomalu, jemně mi sundaval prádlo a dotýkal se mě gumovýma rukama. Vše bylo tak jemné, zvedla jsem ruce a pohladila ho po lesklých ramenou, přitiskl se ke mě. 
Bez nějakých doteků kolem do mě najednou vrazil dva prsty a rychle jimi projížděl, pak přidal další a roztahoval mě za doprovodu čvachtání, které vydávala moje mokrá kundička, jejíž šťáva stékala po černém latexu. Pak rozepnul otvor v rozkroku a vyndal svůj obrovský penis, který byl sám o sobě obtažený černým oblekem. Přitáhl si mojí hlavu a začal mi přirážet do pusy. Narážel mi do krku a dráždil moje mandle tak, že jsem se začala dávit a z očí mi tekly slzy. Pak do mě prudce strčil a povalil mě na postel. Klekla jsem si na čtyři a on ke mě přistoupil. V napětí jsem čekala, tak jako tomu bylo posledních pár dní a on ho do mě prudce vrazil. Pak zase vytáhl, nechal mě čekat a opakoval, až jsem měla pocit, že ze mě vyrazí duši. Pevně mě chytil za boky a já, politá ledovým potem, se ani nehnula, když ho do mě vrazil znovu a nabral zběsilé tempo. Jeho přírazy byly hluboké a tvrdé, naráželi jsme do sebe a já najednou začala téct. Přestala jsem myslet na to, kdo to je, něco zvráceného uvnitř mě mi dávalo najevo, že je to naprosto zbytečné. Po stehně mi tekla čirá tekutina a pár vteřin na to jsem se celá stáhla a přišla neskutečná extáze ve které jsem vykřikla. Instinktivně mi ucpal dlaní pusu. Bez ohledu na to, že mám orgasmus, bez ohledu na to, že teď toužím po tom, aby na chvíli přestal a moje přecitlivělé tělo se mohlo vzpamatovat, přirážel zběsile dál, až jsem ležela na břiše s obličejem v polštáři a on mě za vlasy tlačil víc a víc mezi lesklou látku a molitanovou výplň. Otočil mě na záda, celou mě zalehl a pokračoval. Pak mi jeho prsty pevně obemkly krk. Stříkala jsem tak, že jsem neměla sílu se dál pohnout, dusila jsem se a paradoxně mi nedostatek kyslíku způsoboval silnější orgasmy. Celé tělo jsem měla v jedné šílené křeči. Stačilo krátké stlačení krku a po těle se mi rozjel klid a tma. 

Mžourám do světla a rozhlížím se po pokoji. Nikde nikdo..oddychnu si a jako opilá se potácím do koupelny. V zrcadle se nemohu poznat. Mizím ve sprše.

Už nikdy žádná další zpráva, kterou jsem tajně čekala, nikdy žádné zavolání. Milý ženský hlas na druhé straně hlásí, že volané číslo je vypnuté nebo nedostupné. 

Spokojeně se teď před spaním tulím k příteli, který se vrátil po půl roce ze služební cesty a vypráví mi zážitky. Jedním uchem tam a jedním ven, pod tíhou mého zážitku se vytrácejí...




Dnes jsem si uvědomila, že v posledních dnech mi chyběly dvě naprosto zásadní věci, bez kterých jsem si nedovedla život představit, a které souvisí jedna s druhou a také s tím, že na blogu vznikla menší pauza.
První věc je ta, že jsem absolutně neměla čas (a nejsem si jistá tím, že teď čas mám a budu mít).

 Až teď mi došlo, jak moc je důležité mít čas sama pro sebe, čas na hodinové relaxování ve vaně, čtení knížek, psaní a prostě spoustu "zbytečného" času. Teď jsem jen ráno vstala a večer šla spát. 
Druhá věc je ještě o něco zásadnější. Neměla jsem sex! Za posledních čtrnáct dní se frekvence našeho sexu snížila na jeden za týden. Týden... a to člověk, se kterým ho můžu mít každou noc spí vedle mě v posteli. 
Nejradši bych celý den nic nedělala a po nocích se oddávala sexu, ale v okamžiku, kdy přijdu večer domů z práce a sesype se na mě dalších XY věcí, které je třeba udělat, jde sex až na poslední místo, na které povětšinou vůbec nezbývají síly. Navíc se neustále cítím bídně protože už mám asi třetí chřipku během pár dní. Chápu, že tohle tady asi nechcete slyšet, ale pořád je to blog o mě a nemá cenu abych vytvářela nějaké smyšlené články o divokých hrátkách. No, takže jsem zatím ani moc netestovala Fem cap, na který je slíbená hlavní recenze a jen jsem ho párkrát zkusila zavést bez toho aniž by k něčemu došlo.
To jsou tedy dvě věci, které jsem v posledních dnech opravdu neměla a které se budu snažit získat zpět.- sex a čas je jedno v jakém poměru, ale prostě už obě dvě nutně potřebuji. 


   Teď k tomu, co jsem naopak měla. Říká vám něco pojem anální fisura? Dobře, pár týdnů zpět jsme měli docela divoký anální sex a tuhle fisuru neboli trhlinu jsem všemožně léčila až do teď a nikomu jí rozhodně nepřeji. Na rozdíl od lehkých škrábanců a natržení, které při análu mohou vzniknout, ale do dvou dnů o nich nevíte, je tohle docela peklo (které jaksi podstatně ovlivňuje pozdější chození na záchod) . Při tom při samotné sexu jsem žádnou bolest necítila! Když jsem se podívala potom zrcátkem, proč mě to tak bolí, bylo to jasně viditelné roztržené místo (obrázky si pokud vás to zajímá najděte na googlu, nic hezkého to není☺). Vyčetla jsem tedy různé rady a jednu z těch, které mohu poslat dál je potírání obyčejnou indulonou, kterou doma určitě máte. 
Pokud vás zajímá jestli pozoruji nějaké změny od vysazení HA (je to přesně měsíc!) tak musím říct, že se žádné zásadní změny zatím nekonají, kromě toho že pozoruji otékání kotníků a neskutečnou citlivost bradavek. 
No, takže jak vidíte, v oblasti sexu byly ty dny spíš tragické ačkoli v jiných oblastech byly naplněné novými radostmi (a starostmi), které přišly. 
A jaké byly vaše dny?

V.

Dnes mi přišlo "upozornění", že na blog poslední dobou nepíšu a měla bych vysvětlit, co se se mnou děje. Neměla jsem potřebu nějaký takový článek psát, protože se neděje vůbec nic, kromě toho, že jsem na blog měla málo času, nebo spíš vůbec žádný čas, díky úžasným a hlavně novým věcem v životě. A vidím jako lepší variantu nepsat nic, než psát hloupé prázdné články ve chvílích kdy mám pět minut volna ☺.
Blog tedy nekončí!
V.♥