S pornem to mám jako
s alkoholem. Vím, že bych to neměl dělat, ale hrozně mi to chutná.
Nepřeháním. Už několik let jsem přesvědčený o tom, že sledování porna mému
sexuálnímu životu více škodí, než prospívá. Ale stejně to dělám, ani jsem se nikdy
nepokusil přestat.
Zkraje puberty bylo sledování
porna mým prvním krokem do světa sexu. Byl jsem vzrušený, nadšený a spoustu
věcí se naučil. Byl jsem stydlivý kluk, co se dlouho ani s holkami
nelíbal, takže tohle byla v podstatě jediná forma, jak se více dozvědět o
oblasti, která mě tolik zajímala. A navíc se porno stalo samozřejmě
nejsnadnější cestou k orgasmu.
Když už jsem ale chtěl ony
představy přetavit v realitu, začalo mi porno intenzivně snižovat
sebevědomí. Všichni chlapi tam mají tak obrovská péra! Holky se mi vysmějí. Jak
zvládnu v posteli něco vydržet, když mi stačí pár minut u dobrého videa?
Čím víc jsem na porno koukal, tím větší strach jsem z reálného sexu
dostával. Připadal jsem si jako skvělý teoretik, ale zároveň velmi nejistý
praktik. To se naštěstí změnilo.
O pár let později už jsem nebyl
ani nesmělý, ani panic, dokonce už jsem přišel na to, že pokud kluk nemá
v kalhotách nějaký extrém, holky to dokonce vůbec neřeší.
Fungoval jsem ve svém prvním dlouhodobém vztahu, měl pravidelný sex… a
k tomu masturboval. A často. Proto, že jsme s tehdejší přítelkyní
neměli tolik příležitostí, ale taky proto, že jsme se lišili v tom, jak
často po sexu toužíme. Tak jsem si to kompenzoval pornem. Jenomže tady vznikl
onen problém. Když už jsem měl „doma“ klasický sex se vším všudy, klasická
videa stejného ražení mi nestačila. A tak jsem začal zvyšovat nároky. Tvrdší
sex, BDSM, především pak anální sex. Jasně, nejsem hlupák a věděl jsem, že
porno nemá s realitou příliš společného. Ale to neznamená, že jsem po
takových věcech netoužil. Chtěl jsem to vyzkoušet, chtěl jsem náš sex možná až
rychle posouvat směrem, který mě vzrušoval v pornu. A tak mi klasický sex
„doma“ právě přestával stačit.
A to se opakovalo i v dalším
vztahu. Porno nikdy nebyl důvod k rozchodu, tím dokonce ani nikdy nebyl
napřímo sex. Ale byl to jeden ze střípků, který měnil můj pohled na náš
partnerský sexuální život. V momentech samotného sexu jsem byl se vším
spokojený, když jsem ale začal přemýšlet, proč vlastně neděláme to, na co
koukám, cítil jsem lehkou frustraci.
Paradoxně k tomu
nepřispívaly aspekty, které se jinak u porna tak často kritizují – ženy jsou
tam vzhledově idealizované, muži pouze namakaní, ženy jsou vždy ve velmi
submisivní až ponižující pozici sloužící k potěšení muže, ne naopak.
Takové porno mě nebaví. Já už totiž několik let koukám především na amatérské
porno. To mě baví, to mě dokáže vzrušit, u toho se skvěle udělám. Baví mě ona
reálnost, uvěřitelnost, nedokonalost, přirozenost. Potřebuju tomu věřit,
potřebuju za videem cítit nějaký příběh, reálné vztahy, které vedou až
k sexu. A když už to má být profesionální produkce, ať si aspoň na
uvěřitelnost hraje – přesně tak, jako to dělá svou produkcí famózní Erika Lust.
Světlá stránka amatérského porna je
ale pouze jednou stranou mince. Tím negativním je fakt, že si člověk ještě více
uvědomuje, že to, na co kouká, nejsou jenom fantazie a sny. Že jiné páry si
opravdu užívají věci, které máme my třeba jen v hlavě, které partnerce
neříkáme nebo které partnerky dělat odmítají. O to více člověk začne
pochybovat, pokud jej taková situace opravdu štve, protože má v takových
videích dokonalý důkaz toho, že to jinde jde a funguje, že naše vytoužené
praktiky provozují normální ženské, nejen pornoherečky.
Přitom základem je vyrovnat se
s tím, že prostě nemůžeme mít všechno. Nemůžeme očekávat, že úplně každá
stránka naší tajné vzrušující fantazie bude vyhovovat i protějšku.
Pravděpodobnost, že budou dva lidé dokonale kompatibilní úplně ve všem, je
opravdu mizivá – a komu se podaří takovou spřízněnou erotickou duši najít, ten
ať to pořádně oslaví.
V současné době žiju
v nejšťastnějším vztahu, který jsem kdy zažil. Mám ten nejlepší sex
s nejnadrženější a nejkrásnější holkou, jakou jsem si kdy mohl přát.
Děláme věci, které jsem myslel, že v životě nevyzkouším. A přesto na porno
koukám, přesto mi občas škodí.
Porno už mám prostě automaticky
spojené s masturbací – a té se vzdát nechci. I když má člověk sexu
dostatek, občas se prostě chci uvolnit sám, občas chci mít věci pevně ve svých
rukou a uvolnit se. A porno k tomuto pomáhá. Velmi důrazně však doporučuju
nekoukat na porno a nedělat si to chvilku před tím, než se přítelkyně vrátí
domů. Co když přijde nadržená a vy zrovna nebudete moct? Co když vám
v hlavě zůstane ta famózní scéna z porna, které se zrovna ten
konkrétní sex, který zažíváte, nemůže vyrovnat?
Jako s alkoholem tady prostě
platí, že všechno s mírou. A kdo ví, třeba jednou dospěju do bodu, kdy
dokážu úspěšně abstinovat.