Porno a já

S pornem to mám jako s alkoholem. Vím, že bych to neměl dělat, ale hrozně mi to chutná. Nepřeháním. Už několik let jsem přesvědčený o tom, že sledování porna mému sexuálnímu životu více škodí, než prospívá. Ale stejně to dělám, ani jsem se nikdy nepokusil přestat.

Zkraje puberty bylo sledování porna mým prvním krokem do světa sexu. Byl jsem vzrušený, nadšený a spoustu věcí se naučil. Byl jsem stydlivý kluk, co se dlouho ani s holkami nelíbal, takže tohle byla v podstatě jediná forma, jak se více dozvědět o oblasti, která mě tolik zajímala. A navíc se porno stalo samozřejmě nejsnadnější cestou k orgasmu.

Když už jsem ale chtěl ony představy přetavit v realitu, začalo mi porno intenzivně snižovat sebevědomí. Všichni chlapi tam mají tak obrovská péra! Holky se mi vysmějí. Jak zvládnu v posteli něco vydržet, když mi stačí pár minut u dobrého videa? Čím víc jsem na porno koukal, tím větší strach jsem z reálného sexu dostával. Připadal jsem si jako skvělý teoretik, ale zároveň velmi nejistý praktik. To se naštěstí změnilo.

O pár let později už jsem nebyl ani nesmělý, ani panic, dokonce už jsem přišel na to, že pokud kluk nemá v kalhotách nějaký extrém, holky to dokonce vůbec neřeší. Fungoval jsem ve svém prvním dlouhodobém vztahu, měl pravidelný sex… a k tomu masturboval. A často. Proto, že jsme s tehdejší přítelkyní neměli tolik příležitostí, ale taky proto, že jsme se lišili v tom, jak často po sexu toužíme. Tak jsem si to kompenzoval pornem. Jenomže tady vznikl onen problém. Když už jsem měl „doma“ klasický sex se vším všudy, klasická videa stejného ražení mi nestačila. A tak jsem začal zvyšovat nároky. Tvrdší sex, BDSM, především pak anální sex. Jasně, nejsem hlupák a věděl jsem, že porno nemá s realitou příliš společného. Ale to neznamená, že jsem po takových věcech netoužil. Chtěl jsem to vyzkoušet, chtěl jsem náš sex možná až rychle posouvat směrem, který mě vzrušoval v pornu. A tak mi klasický sex „doma“ právě přestával stačit.

A to se opakovalo i v dalším vztahu. Porno nikdy nebyl důvod k rozchodu, tím dokonce ani nikdy nebyl napřímo sex. Ale byl to jeden ze střípků, který měnil můj pohled na náš partnerský sexuální život. V momentech samotného sexu jsem byl se vším spokojený, když jsem ale začal přemýšlet, proč vlastně neděláme to, na co koukám, cítil jsem lehkou frustraci.

Paradoxně k tomu nepřispívaly aspekty, které se jinak u porna tak často kritizují – ženy jsou tam vzhledově idealizované, muži pouze namakaní, ženy jsou vždy ve velmi submisivní až ponižující pozici sloužící k potěšení muže, ne naopak. Takové porno mě nebaví. Já už totiž několik let koukám především na amatérské porno. To mě baví, to mě dokáže vzrušit, u toho se skvěle udělám. Baví mě ona reálnost, uvěřitelnost, nedokonalost, přirozenost. Potřebuju tomu věřit, potřebuju za videem cítit nějaký příběh, reálné vztahy, které vedou až k sexu. A když už to má být profesionální produkce, ať si aspoň na uvěřitelnost hraje – přesně tak, jako to dělá svou produkcí famózní Erika Lust.

Světlá stránka amatérského porna je ale pouze jednou stranou mince. Tím negativním je fakt, že si člověk ještě více uvědomuje, že to, na co kouká, nejsou jenom fantazie a sny. Že jiné páry si opravdu užívají věci, které máme my třeba jen v hlavě, které partnerce neříkáme nebo které partnerky dělat odmítají. O to více člověk začne pochybovat, pokud jej taková situace opravdu štve, protože má v takových videích dokonalý důkaz toho, že to jinde jde a funguje, že naše vytoužené praktiky provozují normální ženské, nejen pornoherečky.

Přitom základem je vyrovnat se s tím, že prostě nemůžeme mít všechno. Nemůžeme očekávat, že úplně každá stránka naší tajné vzrušující fantazie bude vyhovovat i protějšku. Pravděpodobnost, že budou dva lidé dokonale kompatibilní úplně ve všem, je opravdu mizivá – a komu se podaří takovou spřízněnou erotickou duši najít, ten ať to pořádně oslaví.

V současné době žiju v nejšťastnějším vztahu, který jsem kdy zažil. Mám ten nejlepší sex s nejnadrženější a nejkrásnější holkou, jakou jsem si kdy mohl přát. Děláme věci, které jsem myslel, že v životě nevyzkouším. A přesto na porno koukám, přesto mi občas škodí.

Porno už mám prostě automaticky spojené s masturbací – a té se vzdát nechci. I když má člověk sexu dostatek, občas se prostě chci uvolnit sám, občas chci mít věci pevně ve svých rukou a uvolnit se. A porno k tomuto pomáhá. Velmi důrazně však doporučuju nekoukat na porno a nedělat si to chvilku před tím, než se přítelkyně vrátí domů. Co když přijde nadržená a vy zrovna nebudete moct? Co když vám v hlavě zůstane ta famózní scéna z porna, které se zrovna ten konkrétní sex, který zažíváte, nemůže vyrovnat?

Jako s alkoholem tady prostě platí, že všechno s mírou. A kdo ví, třeba jednou dospěju do bodu, kdy dokážu úspěšně abstinovat.