čtvrtek 25. srpna 2016

Přiznat se nebo mlčet?

www.yourtango.com
"...začali jsme si psát a nemohla jsem si pomoct, prostě mě to k němu táhlo. Vyspali jsme se spolu a před 14ti dny znovu a já se teď nedokážu příteli podívat do očí. Říct mu to? Neříct? Tvůj názor by mi pomohl a možná i zkušenosti ostatních, jsem z toho už zoufalá..."


Začnu asi tím, že už vím, že nevěra není nic pro slabochy.

Vím to ze svojí vlastní zkušenosti, protože pokud někoho podvede a nemáte dost odvahy a dost síly se s tím vypořádat, aniž by to ten druhý věděl, je to pro vztah velká rána. Známé - zapírat, zapírat - má totiž podle mě něco do sebe. Tedy samozřejmě, nejlepší je se nevěry nikdy nedopouštět, zvlášť pokud na "zapírací taktiku" zkrátka nemáte, ale budeme se bavit o tom, že už se to stalo. Proč se přiznáte k nevěře? Jen proto, že sami nemůžete unést své svědomí a neumíte se vypořádat sami se sebou. Možná si říkáte, že je přece špatné partnerovi lhát, ale pozor, to co už se stalo a tím je nevěra, je mnohem horší.
Já se tenkrát přiznala a nevím, co jsem čekala. Vážně, kdo z nás by chtěl zůstávat s partnerem, který nás podvedl? Nejen, že to je fyzicky hnusné, je to psychicky odporné a odpustit nevěru (myslím tím opravdu odpustit) je podle mě jedna z nejtěžších věcí, které ve vztahu uděláte. Bylo mi sice odpuštěno, ale náš vztah byl tak moc narušený, že už to stejně nešlo zastavit. Kolikrát jsem si potom řekla, jestli toho lituju, ale s odstupem času musím říct, že ne. Když už se s někým vyspíte,má to svůj důvod. Je jedno, jestli to bylo z nudy, jestli vám chybí vášeň, jestli v tom je něco hlubšího, nevěra je odraz toho, co chcete. Teď je to pravděpodobně dost těžké, ale přišel čas z toho "vytřískat" ponaučení a najít v sobě rozhodnutí.

1. přiznat se a doufat
Pokud se přiznáš, počítej s tím, že přijde hodně těžké období pro vás oba, které může dopadnout různě. Možná se rozejdete, možná ti neodpustí a zůstanete spolu nebo se přes to dokážete přenést. Uleví se ti, to ano, ale pokud víš, že to byla chyba bez citů, která se nebude opakovat, je možná sobecké do toho zatahovat partnera. Na druhou stranu, pokud se vám povede to správně uchopit, může to váš vztah hodně posílit.
2. přiznat se a odejít
Píšeš, že se to stalo už podruhé a že tě to k němu táhne, jakmile jsou v tom city, je to průšvih. Pokud se rozhodneš přiznat a rozejít se, zaručeně za vámi spálíš mosty, ublížíš mu a sama si moc nepomůžeš (protože snad nečekáš, že budeš s ním?). Ano, bude to nejspíš čestné (tedy maximálně, jak to po nevěře může být).
3. mlčet a doufat
Udělat to "na Plzáka" se může vyplatit. Zvlášť pokud víš, že to byla chyba a chceš s partnerem zůstat. Že jsi zoufalá a nemůžeš to vydržet? Tak to má být.
4. mlčet a odejít
Rozchod bez udání důvodů, pokud tě to táhne pryč nebo nejsi schopná ve vztahu pokračovat, je další možné řešení. Sice to nebude nic hezkého, ale skutečnost, že jsi ho podvedla, už na tom nic nezmění.

Nejsem psycholog ani nemám návod na fungující vztahy (což si ostatně můžete na blogu všimnout). Jediné, z čeho čerpám, jsou moje zkušenosti, které zrovna v téhle oblasti byly dost bolestné a z mého pohledu si myslím, že jsem přiznáním udělala velkou chybu. Hlavně tedy pro to, že jsem zranila člověka, na kterém mi záleželo jen pro to, abych ulevila sobě. I když jsem třeba cítila, že v tom vztahu už nechci být, měla jsem to vyřešit jinak a ne se v tom plácat spolu s ním a každý den po zbytek našeho vztahu vidět v jeho očích, co jsem udělala.
V čem mám jasno? Nevěru bych nikdy neodpustila a ani bych nechtěla, aby bylo odpuštěno mně. Možná si říkáte, nikdy neříkej nikdy, ale vím to jistě. Nevěra je rozhodně zkušenost, která vám změní život. Já osobně jsem za tuhle zkušenost hodně ráda, i když to může znít všelijak.
A jak to vidíte vy? Nevěru každý řeší po svém a nikdo nemůže autorce dotazu říct, co udělat. Ale nejsou tady zkušenosti ostatních cennější než odborné teoretické rady?

26 komentářů:

  1. jezis rozchod bez udání důvodu je fakt zlo. Zažila jsem to a fakt nedoporučuju aby to někdo někomu dělal.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a byl/a bys radši kdyby jako důvod uvedl nevěru? (případně že se zamiloval jinde?)

      Vymazat
    2. Já jednoznačně- do vztahu patří upřímnost. I do končícího.

      Vymazat
  2. 5)pokud je miluješ všechny, zkusit polyamory :)

    OdpovědětVymazat
  3. Zapírat, zapírat, zapírat a když na to přijdou, zapírat ještě víc. Po nevěře je nejhorších tak 14 dní až měsíc.. Nejhorší možná varianta je, že se do svého smilníka zamiluješ, to je pak průser, to má spíš člověk výčitky, už jen z těch pocitů. Nicméně já tvrdím, že lidské srdce je dost velké a život dost dlouhý, než aby to zvládl zaplnit jediný člověk.
    A po pravdě, myslím si, že mě můj přítel taky někdy podvedl. Popravdě neznám na světě jedinýho chlapa, který by byl věrný, neznám! Můj děda, můj otec, moje bráchové, můj ex, moji kamarádi, prostě neznám nikoho a jejich partnerky by za ně dali ruku do ohně, že by jí ten její "nikdy nepodvedl, to bych přece poznala" a ještě lepší, když to tvrdí do očí té, se kterou jí zahnul... Lidi nejsou monogamní, dokonce bych řekla, že malý úlet dokáže okořenit dlouhodobý vztah, který by se jinak rozpadl.

    Nicméně říkám mlčet! Znám vztahy kde mají dovoleno " jít s jiným", ale ať si kdo chce co chce říká, vždycky ten partner žárlí a pak to vyvolává nepříjemnou atmosféru.
    Ale základem je, mít to dobře promyšlené a nikomu to neříct. Nikomu, ani nejlepší kamarádce, nebo mámě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že máš kolem sebe samá hovádka. Já pár nevěrníků taky znám a pokud si hrají na "super manžílka" , je mi z nich nablití.

      Vymazat
    2. Já naopak hodně věrných lidí znám, jak chlapů tak žen. Sama jsem ve svém tříletém vztahu věrná a věřím že budu (po předchozích zkušenostech se nevěry dopouštět nechci,kdybych měla chuť spát s někým jiným - nebo spíš kdybych to chtěla zrealizovat, tak to zabalím hned).

      Vymazat
  4. Rozhodně nejlepší je to nepřiznávat. Kdyby mě partner podvedl, předpokládám, že je dost inteligentní na to, aby a)bylo to s někým, kdo to nebude roztrubovat, b)nenechal se přistihnout a c)neřekl mi to. Pak mi to přece nebude vadit.. A nevěřím, že někdo může být x let věrný, i když toho člověka miluje. Něco jiného by to bylo, kdyby se do toho dostaly city, ale to už je pak nejlepší se prostě rozejít a neslepovat to.
    Já se přiznám, že jsem partnera před cca dvěmi lety podvedla - víckrát s jedním mužem, ale nikdy bych mu to neřekla. Prostě jsem s ním byla od nízkého věku, věrná, a chtěla jsem zažít něco nového - a ten druhý muž mě prostě "dostal". Bylo to nezávazný, jen sex, věděli jsme to oba - tak proč bych to partnerovi proboha říkala? Přesně, akorát by mu to ublížilo, přitom mě to akorát utvrdilo v tom, že s ním chci být. Neměla jsem problém se s tím nějak vnitřně srovnat - jediná špatná situace, co jsem zažila, byla, když jsem byla jeden večer s "tím druhým" a druhý den za mnou neplánovaně přijel partner. Takhle blízko po sobě jsem se s tím prostě ještě srovnat nestihla, bylo mi ho líto a to byla nejlepší cesta k prozrazení :D Naštěstí jsem to zvládla.
    I z tohohle důvodu si umím představit, že by měl partner třeba podobné důvody, a pokud by to byla krátkodobá či jednorázová záležitost, jen sex, náš vztah by to nijak nepoznamenalo. Jen bych nechtěla, aby mi to říkal :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý proč bych mu to proboha měla říkat? A proč jsi proboha podváděla? Zkusit něco nového je stará ohranná výmluva a určitě dosti omluvná pro tvůj připad

      Vymazat
    2. TAky jsem s partnerem od nízkého věku- byl můj první a to jsme spolu pár let jen chodili bez větších intimností... Neříkám, že se to stát nemůže (ale tvoje omluva mi příjde pitomá,to jo)-ale nejhorší na tom celém mi příjde ta lež! Ještě jsi mu mohla dotáhnout nějaký super bonus...

      Vymazat
    3. To není omluva, to je prostě fakt :) A nevěřím tomu, že všichni lidi, co si "hrajou na svatý" nemají chuť se občas vyspat s někým jiným. Jen si to upírají, krotí svoje vášně. Není přirozený být tak dlouho jen s jedním partnerem. Mně teda přijde horší na toho chlapa rok tajně pořád myslet a šílet z toho, jak bych ho chtěla, než se s ním párkrát vyspat a mít klid. Kdybych narazila na někoho, kdo by mě opět takto "dostal" (tím myslím, že je tam ta velká přitažlivost, takový to wow na začátku), zopakovala bych to. A ne, nemám z toho výčitky :) Mně by nevadilo, kdyby to samé udělal můj partner, jen si prostě myslím, že by si o tom ti dva neměli říkat. Čím víc detailů člověk ví, tím asi hůř.
      Prostě logicky - přijde mi jako blbost, aby byl člověk s někým třeba 10 let a nepřitahoval ho někdo jiný. Když jde jen o sex, proč ne? I jsem to příteli říkala, že předpokládám, že je inteligentní chlap (nebo se tak alespoň dosud jevil :D), a když mě podvede, bude to tak, aby to náš vztah nenarušilo, s inteligentní holkou, která nebude mít potřebu to "roztrubovat" a která bude hledat také jen sexuální dobrodružství. A bezpečnost při takových dobrodružstvích je snad samozřejmost, nejsem idiot, abych spala s někým jiným bez kondomu, věřím tomu, že on taky ne (tolik k "super bonusu"). Nevím, jestli mě někdy podvedl, ale ani bych se nedivila, vzhledem k tomu, že on přede mnou zažil ještě méně než já pře ním, a že jsme měli třeba půlrok, kdy byl pracovně v zahraničí a vůbec jsme se neviděli. Nepátrám po tom, proč taky, a jestli to udělal, splnil ty zásadní podmínky pro správné podvádění, takže asi inteligentní fakt je :)
      Abych to shrnula - máme spokojený vztah, pokud mě podvedl, netrápí mě to, jen bych prostě nechtěla slyšet podrobnosti. Klidně si myslete, že je to pokrytecký :D Proto se chovám stejně, jak bych ocenila já a to je právě to "proč bych mu to proboha měla říkat". A věřte nebo ne, ale člověk se po pár takových eskapádách na toho svého ještě víc těší a ocení, co má doma ;) Stejně tak, nevím, jestli on tuší, nebo nad tím nepřemýšlí (byť jsme rozhovor na toto téma měli - právě ve smyslu jestli říkat nebo ne a tak podobně, hned nějak na začátku vztahu), každopádně ani v jednom případě ho to evidentně netrápí. A to už je to pár let zpátky, i když poslední dobou mě to začíná lákat znovu, neboť jsme se dostali do takové té fáze, že už se velmi dobře známe a mě prostě láká něco jiného, takový ten ohňostroj na začátku. Ale najít rozumnýho, fajn chlapa, který je srozuměn se situací taky není nic lehkýho, že jo :D To je potřeba si uvědomit, že strašně záleží na tom, s kým podvedete. (Aby mi to zas někdo "nevyčítal", nehledám aktivně, třeba někde na seznamce nebo v klubu, ale prostě když mě někdo zaujme, vyhodnotím si tyhle parametry.)
      Jinak jako určité vztahové řešení vidím swingers party, už jsme se o tom bavili a možná zajdeme tam, jen se obávám toho, že tam nebudou tak přitažliví lidé, ale spíš nějací starší a ne moc atraktivní, to je to hlavní, co nás od toho odrazuje.
      A závěrem, existuje x dalších věcí, kde raději uslyším lež, než pravdu, a stejně tak přistupuju k partnerovi. Proč si říkat pravdu v něčem, co nepřinese nic pozitivního, ale negativního může, a přitom je jasné, že se to jinak než od vás nedozví? To je totálně na hlavu. Každopádně, pokud si vy říkáte ve všem na 100% pravdu, obdivuju vás, ale musí to být docela nepříjemný vztah (z mého pohledu). Rozhodně bych takový nechtěla.

      Vymazat
  5. Pro mě aktuální téma. Jsem v dlouhodobém vztahu a asi tři měsíce jsem to táhla s jiným. První sex proběhl po pár schůzkách za podpory alkoholu (což mne neomlouvá), ty další za plného vědomí a souhlasu obou osob. Poprvé jsem se cítila jako špína, ale po každém dalším odpoledni s ním mi to bylo čím dál víc jedno a necítila jsem žádnou vinu vůči příteli. Muž č.2 se pak rozhodl to ukončit, protože se do mě prý zamiloval. Já k němu také chovala city, doteď je k němu chovám, ale chová se jako idiot a prý jsem mu ublížila a že mě nenávidí. Sama jsem mu hned na začátku řekla, že od přítele neodejdu, ať to vezme na vědomí, i přesto náš "úlet" pokračoval čtvrt roku. Já byla rozmlsaná nejen ze skvělého sexu (který mám i doma), ale také mi naslouchal tak, jak přítel už dlouho ne. Jsem však upřímně ráda za to, že to ukončil, protože doma mám milionové chlapa, kterého miluju a který ačkoliv není vždy ideální, tak se chová jako dospělý muž, ne jako ublížené dítě. Příteli jsem to neřekla a říkat mu to nehodlám, protože bych mu jen ublížila a stejně se tím nic nezmění.

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím s tvrzením mlčet. Holky, dobře si to rozmyslete než podvedete. Jediný nepřítel bude vaše svědomí. Nevěra by podle mě neměla negativně ovlivnit vztah se současným partnerem. Už je to dlouho, ale podvedla jsem a nikdy bych nedopustila, aby se to tem člověk dozvěděl (to je základ úspěchu) a v žádném případě jsem do toho nemotala lásku. Nikdo nemusí vědět všechno a určitě i chlapi mají svoje tajemství ;)

    OdpovědětVymazat
  7. Za mě určitě mlčet. Opravdu. To říkám z pozice chlapa, kterej k nevěře neměl zrovna daleko i z pohledu, kdy bych sám byl podvedenej. Bude to znít blbě, ale raději budu žít v nevědomosti, než aby mi holka narovinu řekla, že mě podvedla. To by mě fakt rozpálilo do běla :) Pokud se do toho zamotaj city a komplikuje to stávající vztah, tak buď si to srovnat v hlavě, nebo stávající vztah prostě ukončit z jiného důvodu a nepřiznávat.


    Lamičův blog

    OdpovědětVymazat
  8. Já když vstupuji do vztahu tak jedině s upřímností, takže já bych uvítala , aby se mi partner přiznal , že mi byl nevěrný a ne aby mě vodil za nos. Koukám, že kurev je tady mnoho. Jen nechápu, když má člověk tendenci podvádět a nestačí mu jeden partner, proč lozí do vztahů.
    Sama za sebe bych uvítala, kdyby se mi partner přiznal, nejvíce nesnáším lži a vodění za noc a co oči nevidí srdce nebolí - na tohle nehraju

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že dokud to nezažiješ, můžeš těžko soudit. Pro mě nevěra není nic pohodového, co by se mělo dít pravidelně a bez výčitek, na druhou stranu bych byla ochotná to odpustit (ačkoliv bych o tom radši věděla). Sama jsem v dřívějších vztazích podvedla mnohokrát, teď žiju už tři roky v čistě věrném a monogamním vztahu, takže "zažité" mám obojí. U každé nevěry je potřeba ptát se proč k tomu došlo, jestli šlo o jednorázový úlet nebo o dlouhodobější promyšlenou lež. Pokud jsem podváděla, byla to hlavně proto, že jsem se nějakým způsobem nudila, nebyla spokojená, hledala něco jiného. Zpětně mohu říct, že žádný z těch vztahů pro mě do budoucna nebyl udržitelný a funčkní, přestože tehdy jsem to vnímala jinak.

      Vymazat
    2. Ono je rozdíl někoho podvést jednou a vyžrát si to sama, že budeš mít špatné svědomí a rozdíl tahat někoho za nos a v pohodě si užívat i jinde. Nechápu lidi, co se serou do vztahu, když ví, že nemají problém podvést a mají k tomu tendence nebo výmluvy, proč tomu tak bylo.
      Když jsi nebyla spokojená měla jsi to probrat s tvým partnerem a ne si to ohrazovat jinde. Jak pěkné, že si to tím to bagatelizuješ. Není to omluvitelné. Ale každý máme jiný přístup k nevěře.
      Jen ti přeji, aby tě tvůj chlap podvedl, proto, že najde holku, která je přitažlivější a více sexy než ty a že ho bude umět uspokojit lépe než ty :)

      Vymazat
    3. Elenisko souhlasím s tebou. Navíc pochybuju, že každý záletník následně počká, než se vyspí se svým partnerem, aby ho náhodou něčím nenakazil. A není "lépe provalená nevěra", než pohlavně přenosná choroba.

      Vymazat
    4. Motýlku, s tímhle souhlasím, ohrozit zdraví partnera to už je věc jiná.

      Vymazat
  9. Aj mne sa zdá, že sa tu zišli - s prepáčením - kurvy, čo si vymysleli krásne výhovorky na ospravedlnenie svojej nevery. Základný problém vidím v tom, že dievčatá, vy si samé seba nedokážete vážiť, lebo ak by ste si vážili, nikdy by ste nikoho nepodvádzali. Ste úbohé a pokiaľ je väčšina ženského pokolenia taká, ako vy (väčšina z vás, čo tu komentovala + slečna, ktorá v článku žiadala o pomoc), tak si naozaj nezaslúžime nič iné, len aby sa k nám chlapi správali ako k handrám na jedno použitie.

    Katka R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím... Hlavně- jak chtěj dál zapírat, pokud třeba po pár měsících objeví bonus v podobě nějaké pěkné chorůbky...

      Vymazat
    2. To je zajímavé, že já si sama sebe vážím, uvědomuju si svou přitažlivost a chlapi po mně proto šílí :) Víte, ono je asi mnohem jednodušší nepodvést, když nemáte x nabídek a z čeho vybírat, to se to pak moralizuje :D A protože si sama sebe vážím a dělám pro sebe to nejlepší, milence si pečlivě vybírám :) Když jdete do vztahu s atraktivní ženou či mužem, prostě musíte brát v potaz to, že je tam riziko nevěry vyšší. Když neberete, jste dost naivní. :)

      Vymazat
  10. Upřímně... Nevěrou ohrožujete i partnera, pokud s ním následně spíte... Ano, nevěra je hrozná, ale opravdu hluboce odsuzuji zapírání. Neodsuzuju tzv. volné vztahy, kdy oba vědí, na čem jsou a shodli se na tom,ale myslím, že základem je upřímnost (krásně o tom mluví Lilia v cestě extáze- je potřeba udržovat hrubé domácí štěstí). A pokud by po x letech něco takového vyplulo na povrch- hnusí se mi představa vztahu postaveném na lži. Od toho okamžiku, kdy se to stalo partnera podvádíte- tím, že z něj děláte idiota!

    OdpovědětVymazat
  11. Já vám nevím, ale tak nějak souhlasím s názorem, nedělat to, a když už to dělám tak to přiznám... Totiž myslím že tím zapíráním tomu druhému berete svobodnou volbu. Vy ho vlastně přinutíte aby s váma zůstal, jen proto že mu nesdělíte podstatné informace..On je pak s váma jen proto že neví co jste zač... a celý vztahový systém je pak postavenej na lži.. :-/

    OdpovědětVymazat
  12. Kdosi tady zmínil polyamorii. Co se tohoto tématu týče, rozjíždíme o něm s mužem blog,když budete mít zájem, koukněte se, zatím tam toho moc není, ale brzy bude!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, V. ♥