úterý 13. srpna 2019

Bouřka

Na okno začal bubnovat déšť a nekonečné období tropických teplot prorazil chladný vzduch. Stála jsem za tím oknem, dívala se na blesky ozářené nebe a hlavou mi začaly proudit dávno potlačené vzpomínky. A pak mi došlo, že pokud chci udělat krok dopředu, musím se jim naplno oddat a milovat svojí minulost tak dlouho, dokud ji nebudu schopná uzavřít. Jako smyslů zbavená jsem otevřela okno dokořán a dotlačila k němu křeslo. Zhasla jsem.

Stoupla jsem si k oknu a začala se svlékat. Pomalu, tak jako to dělal on. S každým kouskem odhalené kůže jsem cítila jemné chvění. Zhluboka jsem se nadechla, protože jsem cítila, jak je mi do pláče. Stýskalo se mi? Možná jsem naši kapitolu uzavřela vytržením zbytku stránek a přitom jsem měla číst až do konce. I po těch letech to tam bylo. "Dotýkej se mě, líbej mě, miluj mě. Prosím." Slyšela jsem se, jak to v duchu opakuji stejně, jako jsem to dřív říkala jemu, ale teď můj hlas zněl ještě prosebněji. Posadila jsem se do křesla a s pohledem upřeným do tmy jsem ucítila dotek jeho dlaní na krku. Instinktivně jsem se na tom místě chytila, jako kdybych chtěla jeho ruku ještě naposledy stisknout a projelo mnou vzrušení. Přísahala bych, že cítím jeho vůni, tu kombinaci dřevitého parfému a jemného prášku na prádlo. Nespoutaný, divoký, ošlehaný větrem, zapnutý a udušený v bílé košili, kterou pečlivě vyžehlila jeho žena. To byl celý on. Rukou jsem sjela níž a nechala se ovládnout vzpomínkami.


Vždycky to tak dělal a dělal to v mém životě tak jen on. Přejížděl mi po klíční kosti. Byla v tom taková preciznost. Jel pomalu a jemně konečky prstů až na její okraj a pak zase zpátky. S napětím jsem čekala, kdy z ní sjede a prsty zaboří přímo pod kost. Bylo to nepříjemně příjemné, příjemně nepříjemné, ani sama nevím, ale to zaboření mi evokovalo průnik přímo do mého těla a on to věděl. Dělal to tak i ve chvílích, kdy jsme se nemohli spolu milovat, když jsme se někde jen na krátkou chvíli setkali, protože se nám stýskalo. Udělala jsem teď to samé. Venku se rozpršelo tak, že kapky dopadaly na podlahu a já roztáhla nohy a položila je na opěrky. Viděla jsem ho, jak obešel křeslo, klekl si před něj a podíval se mi do očí. Tenkrát jsem si přitiskla jeho hlavu mezi stehna, jako bych ho chtěla svým klínem udusit. Vzala jsem si polštář, zatlačila ho proti sobě a držela. Přála jsem si cítit mezi prsty jeho měkké vlasy a hladit ho v nich. Pomalu jsem se o něj začala třít. Jako by ten polštář byl jeho obličej. "Chybíš mi, chybíš mi," promítalo se mi v hlavě, a když jsem si dala mezi nohy ruku, byla jsem už úplně vlhká.


Byl vždy velmi něžný a trpělivý a náš milenecký vztah nebyl šukáním bez citů. Možná právě proto se mi ve vzpomínkách vracel. Ukazováčkem jsem si přejela klitoris. Po tření o polštář byl tak citlivý, že jsem okamžitě zavzdychala. Zaklonila jsem hlavu o opěrku, podložila si polštářem zadek, jako to dělal on a nahradila jsem jeho penis dvěma prsty. Pomalu. Pokaždé, když na moment blesk osvítil pokoj, doufala jsem, že ho uvidím nad sebou, jak do mě klesá. Moje prsty přesně kopírovaly jeho pohyby. Nebyla jsem si jistá, jak je možné, že si to i po takové době pamatuji. To jemné zakroužení s prudkým přírazem a pak odmlkou a napětím. Z vlasů jsem si sundala dvě sponky a po vteřině zaváhání jsem je přicvakla na bradavky. To dělal. V kombinaci s tím pomalým milováním byl ten tlak na bradavkách jako vyrovnávání energií. Klapnutí sponek, kmitání prstů, které jsem měla v sobě zasunuté až po klouby. Byla jsem jako smyslů zbavená. Usilovně jsem si přála, aby se vrátil, vlastně spíš aby nikdy neodešel.


Přidala jsem třetí prst a pořád to bylo málo. Jako bych se nemohla dostatečně nasytit, dokud tady nebude on. Pomalu jsem povolovala, otevírala se a prsty v sobě divoce projížděla sem a tam a taky je různě otírala uvnitř sebe. Vzpomněla jsem si na to, jak jsem si často přála, aby si sundal kondom a vyvrcholil se mnou a vystříkal se mi do těla, tak, jako bych byla skutečně jeho. Bez překážek. Toužila jsem po tom celou dobu! Teď se mi ta myšlenka vrátila a já ho před sebou viděla. Cítila jsem, jak rytmicky přiráží, jak se napíná a pak mě chytá za tváře, líbá mě a vzdálí se. "Udělám se do tebe!" Tentokrát to vyslovil, a já otevřela oči, abych viděla, jak stahuje kondom a pomalu se vrací. Zachvěl se, sám nečekal, že to bude najednou tak intenzivní. Jeho pohyby se změnily, začaly být hluboké a s každým takovým jsme oba vydechli. Začala jsem vnímat brnění kolem koutků úst, teplo a každý sval v těle se mi napínal a zase povoloval. Představila jsem si, jak v okamžiku, kdy vyvrcholím, vybouchne i on. Celá jsem se stáhla, cítila jsem, jak se přitiskl na moje horké tělo a vytekl dovnitř. Chvíli jsem snad ani nedýchala a ruku si přitiskla co nejvíc do sebe. Cítila jsem ho konečně uvnitř a bouřka utichla.




3 komentáře:

  1. Co dodat. Snad jen...Ufff. To bylo skvělé

    OdpovědětVymazat
  2. I u nás byla na dnešek bouřka.

    OdpovědětVymazat
  3. Hodne dobre napsane. Nic lacineho, ma to napad. Fakt pekny :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, V. ♥